AKTIVITY
AKTIVITY
Rok 2024 je druhým rokem řešení projektu. V souladu se smlouvou pokračovalo řešení ve čtyřech etapách projektu, pátá etapa bude zahájena v roce 2026. Institucionálním garantem výzkumu první a druhé etapy je ČVUT, třetí etapy VÚKOZ a čtvrté etapy MENDELU. Výzkumné práce se odvíjí od postupného naplňování níže uvedených kroků vycházejících z plánu výzkumných aktivit pro rok 2024.
Etapa I.
Vymezení strukturálně výrazných cenných typů historické kulturní krajiny
Plán výzkumných aktivit pro rok 2024 vztahující se k etapě I.:
Pokračování v mapování celého území ČR a vymezení cenných lokalit s dochovanými strukturálně výraznými znaky historické kulturní krajiny (včetně terénního i leteckého průzkumu).
Řešení kroků vztahujících se k etapě I.:
Krok 2301K01: Stanovení relevantních strukturálně výrazných cenných typů HIKK
Na základě analýzy národní typologie historické kulturní krajiny ČR (Ehrlich et al., 2020, metodika s osvědčením č. 203 Ministerstva kultury ze dne 18. 6. 2020, č.j. MK 40137/2020 OVV, sp. zn. MK-S 16383/2015 OVV), která vymezuje a popisuje typy historických kulturních krajin (HIKK), a to zejména z hlediska charakteru a výraznosti krajinných struktur, způsobu jejich projevu v obrazu krajiny a z hlediska jejich památkového potenciálu a smysluplnosti, byl v roce 2024 proveden výběr typů krajin, které jsou strukturálně výrazné, jsou vymezitelné na úrovni ČR na základě dostupných (zejména mapových) dat a představují hodnoty, které mají potenciál památkové ochrany a průmětu do nástrojů územního plánování jako krajinné hodnoty v rámci ÚAP. Výběr dále řešených typů historické kulturní krajiny vč. jednoduchého odůvodnění stručně zaznamenává tabulka:
Na základě výše uvedené analýzy stručně prezentované tabelární formou byly zvoleny typy historické kulturní krajiny, které se výrazně projevují v krajině, mají památkový potenciál k plošné ochraně (např. formou krajinné památkové zóny), jsou na celostátní úrovni vymezitelné a přitom nejsou dosud v této úrovni řešeny. Tyto parametry splňují zejména krajiny viniční, chmelařské, rybniční, strukturálně výrazných plužin, krajiny organicky vyvinuté obecné a krajiny poutních míst. Naopak byly z analýzy vyloučeny skupiny krajin asociativních a reliktních, které nemají výrazné krajinné struktury vnímatelné v krajině (výrazný prostorový průmět do krajiny), a krajiny komponované (vyjma poutních míst), které sice patří k nejvýraznějším a historicky cenným typům, ale již jsou na celostátní úrovni řešeny.
Řešení kroku je letošním rokem dokončeno. Vymezení cenných segmentů těchto vybraných typů krajin se soustředěnými a dochovanými znaky a s nepochybným potenciálem k památkové ochraně je předmětem kroku 2301K 02.
Krok 2301K 02: Vymezení strukturálně výrazných cenných typů historické kulturní krajiny
Řešení tohoto kroku navazuje na předchozí postup z roku 2023 a pokračuje i v následujícím roce.
Vymezení probíhá v prostředí GIS nad podkladovou mapou ZTM5 (základní topografická mapa 1:5000) v měřítku 1:3000. Toto měřítko bylo zvoleno s ohledem na potřebnou přesnost vymezení hranic typů krajin pro účely památkové péče a územního plánování. Jednotlivé typy krajiny jsou vymezovány na celém území ČR vyjma území KPZ a ochranných pásem kulturních památek, kde je památková péče již dostatečně zajištěna. Jsou vymezovány typy, které mají výrazné krajinné hodnoty, jsou případně aspirací na vyhlášení krajinné památkové zóny. Primárně se počítá s uplatněním výstupu v podobě Nimap v územním plánování v rámci sledovaného jevu ÚAP Urbanistické a krajinné hodnoty.
Etapa II.
Ohrožení HiKK spojené se zvyšováním antropogenního tlaku na krajinu a návrh na eliminaci a kompenzaci negativních projevů
Plán výzkumných aktivit pro rok 2024 vztahující se k etapě II.:
pokračování v heuristice podkladů (odborná literatura, publikované výsledky výzkumů, rešerše příkladů a realizací) zaměřena na problematiku antropogenní (stavební) činnosti na území ČR, včetně územně plánovacích nástrojů;
výběr modelových území pro zpracování pro podrobnou analýzu ohroženosti znaků historické kulturní krajiny z hlediska antropogenní činnosti.
Řešení kroků vztahujících se k etapě II.:
Krok 2302K01: Výběr modelových území a analýza vybraných území z hlediska znaků typů HIKK
V roce 2024 pokračuje výběr modelových území pro vypracování II. etapy. Vzhledem k úzké vazbě na etapu I. je sestaven pracovní seznam relevantních území pro zpracování druhé etapy, který bude v následujícím roce upřesněn na základě dopracování a upřesnění etapy I. Jedná se o Tepelsko, Plasko, Netolicko, Rožmbersko, Roudnicko, Ústecko. Pro detailní zpracování bude vybrána jedna až dvě lokality dle výsledků analýzy, která byla zahájena v roce 2024 a bude pokračovat v následujících letech.
Krok 2302K02:Definování zkoumaných rizik a ohrožení cenných HiKK antropogenní činností a možností eliminace negativních vlivů
V roce 2024 byla rozpracována analýza nástrojů územního plánování z hlediska antropogenních aktivit v území, které by mohly vést k degradaci krajinných hodnot/památkového potenciálu území. Byl připraven (prozatímní) seznam antropogenních vlivů, které budou dále sledovány ve vztahu k vybraným typům HiKK (Krok 2301K01). Vytipované antropogenní činnosti budou následně porovnávány s výsledky vymezení vybraných typů strukturálně výrazných HiKK.
Etapa III.
Ohrožení HiKK spojené s vylidňováním krajiny, změnami dobových forem jejího využívání a nedostatečným povědomím o jejích hodnotách a návrh na eliminaci a kompenzaci negativních vlivů
Plán výzkumných aktivit pro rok 2024 vztahující se k etapě III.:
Pokračování v heuristice podkladů k historickému vývoji krajiny a jeho společenskému a hospodářskému kontextu; pokračování v digitalizaci a vektorizaci starých map; základní terénní průzkum – identifikace a dokumentace hodnot HiKK a jejich ohrožení; průzkum vnímání hodnot HiKK stakeholdery.
Řešení kroků vztahujících se k etapě III.:
Krok 2303K01: Shromáždění a zhodnocení aktuální dokumentace a podkladů k historickému vývoji krajiny pro řešení 3. etapy
Letošní řešení navázalo na práce z roku 2023, v letošním roce byly shromážděny podklady k historickému vývoji krajiny v společenském a hospodářském kontextu, včetně zachycení kulturně-historických hodnot. Shromážděny a zpracovávány byly informace z odborné i regionální literatury, aktuálních map a centrálních registrů o vývoji krajiny a jejích kulturních hodnotách. Probíhá analýza územně plánovacích podkladů a dokumentace z hlediska podchycení a ochrany kulturně-historických jevů v krajině.
Je zpracováváno zhodnocení historického vývoje krajiny Mnichovohradišťska a jejích kulturně-historických hodnot. Archivní průzkum se zaměřil na kartografické prameny. Byly nalezeny mapy panství, velká pozornost byla věnována rybniční síti. Zajímavé jsou i mapy zámeckých parků a některých lesních revírů. Archivní průzkumy stále probíhají. Probíhá studium a vyhodnocování písemných pramenů. Studovány byly fondy velkostatků Mnichovo Hradiště, Bělá pod Bezdězem a Doksy, rodinný archiv Valdštejnů. Archeologická situace byla vyhodnocena podle digitálního modelu reliéfu, nyní probíhá excerpce informací ze státního archeologického seznamu a dalších registrů. Řešení pokračuje i v následujícím roce.
Krok 2303K02: Digitalizace a vektorizace starých map
Letošní řešení navázalo na práce z roku 2023, postupně je rozpracována interpretace historického vývoje krajiny na základě mapových podkladů a leteckých měřických snímků. Kromě starých map vojenských mapování (1., 2. a 3. vojenské mapování) se podařilo zajistit a v rámci řešeného území sesadit i chybějící klady pruské mapy části Saska a severních Čech v době války o bavorské dědictví z roku 1778. Proveden byl prvotní výběr lokalit pro detailnější hodnocení změn krajiny. Pořízení leteckých měřických snímků z části bývalého vojenského prostoru Ralsko zasahující do našeho modelového území, a to v časových horizontech: 1938, 1953, 1971, 1993 a 2023 poslouží k detailnímu rozboru vývoje této části území za pomocí nástrojů DPZ. Řešení pokračuje i v následujícím roce.
Krok 2303K03: Terénní průzkum, identifikace a dokumentace hodnot HiKK a vytvoření interaktivní specializované mapy s odborným obsahem
V roce 2023 se terénní průzkum zaměřil na prvotní rekognoskaci celého modelového území, na tyto průzkumy navázal v roce 2024 základní průzkum v pracovně vymezených jednotkách HiKK, a to v souladu s metodikou Typologie historické kulturní krajiny ČR.
Pracovně bylo identifikováno 23 jednotek HiKK náležejících do 13 typů HiKK. Sledovány byly jednotky potencionálně náležející k následujícím typům historické kulturní krajiny: krajina kombinované kompozice; krajina lázní; krajina poutních míst; krajina se specifickou strukturou osídlení; krajina vrchnostenských sídel a dvorů; krajina rybníků; krajina pastvin a luk; krajina obor a lesů; turistická krajina; lineární industriální krajina; krajina vojenských prostorů; krajina vysídlených území; krajina se vztahem k významné osobnosti. V rámci terénního průzkumu byla prováděna další fotodokumentace a sběr relevantních informací o kulturně-historických hodnotách modelového území. Průzkum zahrnul i návštěvy dalších památkových objektů a paměťových institucí. Ve vazbě na kritické vyhodnocení poznatků z kroků 2303K01, 2303K02 a 2303K03 bude rozhodnuto o opodstatněnosti pracovního vymezení jednotek HiKK, finalizována jejich typová příslušnost, územní vymezení a charakteristika. Výsledky šetření jsou průběžně zpracovávány a ukládány pro další využití v rámci plánovaných výstupů. Řešení pokračuje i v následujícím roce.
Krok 2303K04: Formulování vize ochrany a péče o HiKK ve spolupráci se stakeholdery
Letošní řešení navázalo na práce z roku 2023, v roce 2024 byla dokončena příprava finální verze webové participativní mapy pro vybranou část území Mnichovohradišťska, a to na základě závěrů betaverze, ověřované na testovacím vzorku respondentů. Tato finální verze byla distribuována stakeholderům identifikovaným v minulém roce, a to prostřednictvím e-mailů rozeslaných představiteli města Mnichovo Hradiště a odkazů umístěných na webových a facebookových stránkách Mnichova Hradiště. Webová interaktivní mapa byla doplněna o poznatky z dalších šetření na ZŠ Mnichovo Hradiště a Gymnáziu Mnichovo Hradiště, kde studenti vybraných tříd vyplňovali interaktivní webové mapy v rámci vyučování. Se studenty jedné třídy kvinty Gymnázia Mnichovo Hradiště a s žáky dvou osmých tříd ZŠ Mnichova Hradiště proběhl projektový den, v rámci kterého byly žáci a studenti seznámeni s konceptem historické kulturní krajiny a jejích hodnot a následně ve skupinách zakreslovali do map hodnoty místní krajiny. Tato data byla následně doplněna a překódována do struktury databáze interaktivní mapy. Získaná data byla čištěna, statisticky vyhodnocena a prostorově analyzována v programu ArcGIS.
Sociologické šetření pokrývalo vybranou část modelového území (v rozsahu historických hranic katastrů náležejících do panství Mnichova Hradiště, s přidáním historických katastrů obcí Horní Rokytá, Dolní Rokytá a Dolní Krupá u Mnichova Hradiště a s oříznutím podle současné hranice Středočeského a Libereckého kraje). Celkem se šetření zúčastnilo 72 respondentů, kteří identifikovali 338 hodnot krajiny (některé z identifikovaných hodnot se překrývají). Řešení pokračuje i v následujícím roce.
Etapa IV.
Ohrožení HiKK spojené se změnou globálních přírodních sil a návrh na eliminaci a kompenzaci negativních vlivů
Plán výzkumných aktivit pro rok 2024 vztahující se k etapě IV.:
Vyhodnocení ohroženosti HiKK na území Jihomoravského kraje přírodními riziky do podoby interaktivní mapy; výběr modelových území pro podrobnou analýzu ohroženosti znaků historické kulturní krajiny v Biosférické rezervaci Dolní Morava; identifikace znaků historické kulturní krajiny v modelových územích Biosférické rezervace Dolní Morava; doplňující pozemní a letecký (dron) terénní průzkum, sběr obrazového materiálu pro audiovizuální výstup; příprava podkladů pro 3D modely vývoje historické kulturní krajiny v modelových územích Biosférické rezervace Dolní Morava; příprava pracovní verze scénáře audiovizuálního výsledku.
Řešení kroků vztahujících se k etapě IV.:
Krok 2304K01:Shromáždění a zhodnocení aktuální dokumentace a podkladů k historickému vývoji krajiny pro řešení 4. etapy
V roce 2024 byla na základě provedené analýzy a komparace historických a současných kartografických podkladů a ortofotomap modelových území a jejich verifikace terénním průzkumem dokončena identifikace jednotek historické kulturní krajiny Jihomoravského kraje (HiKK JMK) dle upravené metodiky Typologie historické kulturní krajiny ČR (Ehrlich et al., 2020). Jednotky HiKK byly následně vymezeny v prostředí GIS. Ke všem jednotkám byl doplněn základní popis, zařazení do typu HiKK, uvedená zranitelnost vůči riziku sucha nebo záplavy, doplněny odkazy na literaturu a další informační zdroje a kompletována fotodokumentace. Řešení kroku je letošním rokem dokončeno.
Krok 2404K02: Finalizace interaktivní specializované mapy Historická kulturní krajina Jihomoravského kraje a její ohrožení přírodními riziky a plánovaného publikačního výstupu etapy IV.
V roce 2024 byla vrstva jednotek HiKK JMK doplněna o hodnocení jejich ohroženosti přírodními riziky do podoby interaktivní mapy. Řešení etapy metodicky vycházelo ze závěrů mezinárodního panelu pro klimatickou změnu (IPCC). Východiskem byla volba tří možných a reálně hrozících klimatických scénářů označovaných jako RCP 4,5, 6,0 a 8,5 (Representative Concentration Pathway - alternativy předpokládají zvýšení globální teploty Země o 2,4; 2,8 a 4,3˚C do konce tohoto století). Pro uvedené klimatické scénáře byly zvolené reprezentativní indikátory ilustrující a) riziko ohrožení území suchem a b) riziko ohrožení území záplavami a povodní. Oba uvedené termíny (sucho, záplava) byly považovány za zastřešující termíny pokrývající další související nebo doprovodné jevy (např. v případě sucha i požáry, extrémní meteorologické jevy včetně tornád, změny vegetace, posun vegetačních stupňů a fenologie dřevin, epidemie chorob a škůdců apod.), které z tohoto důvodu nebyly vymezovány samostatně.
Výzkum se zaměřil na riziko meteorologického sucha. Při analýze historické kulturní krajiny byly zohledněny příčiny sucha: a) přirozené (srážkový stín, vysychavost půd, přítomnost extrémních geologických podkladů; využita byla data AOPK) a b) vyvolané lidskou činností (veřejně přístupná data programu INTERSUCHO, ve kterých je intenzita sucha vyjádřena pro každé katastrální území Jihomoravského kraje jako odchylka půdní vlhkosti v 1. pololetí roku 2024 od obvyklého stavu v referenčním období 1961-2010 a údaje pro vyhodnocení území ovlivněných regulací odtokových poměrů geoportálu DIBAVOD.cz.).
Druhou tematickou linií výzkumu bylo vyhodnocení rizika záplav a povodní. Využita byla veřejně dostupná data aktivních záplavových zón. Pro scénář PCR 4,5 bylo riziko vyjádřeno inundací 5leté vody (Q5), pro PCR 6,0 20leté (Q20) a pro nejhorší scénář PCR 8,5 inundací 100leté vody (Q100).
Pro každé riziko byla zpracována samostatná datová vrstva.
Dalším krokem bylo posouzení možného vlivu klimatické změny na daný typ historické kulturní krajiny. Zvolen byl binární způsob hodnocení (respektive ANO / NE / není relevantní). Jednalo se o prvotní filtr výběru relevantních jednotek historické kulturní krajiny na území JMK, kterého cílem bylo signalizovat orgánům územní správy, zda v daném konkrétním případě je nutné přistoupit k detailnějšímu prověřování ohroženosti daného území suchem nebo záplavou, protože ne všechny typy historické kulturní krajiny jsou těmito jevy ohrožovány stejnou mírou.
Posledním krokem bylo zpracování superpozice všech datových vrstev (jednotek historické kulturní krajiny, rizika sucha a rizika záplav) ve formě interaktivní mapy. Řešení kroku je letošním rokem dokončeno.
Krok 2404K03: Finalizace interaktivní specializované mapy Identifikace znaků historické kulturní krajiny části Biosférické rezervace Dolní Morava ovlivněné přírodními riziky a realizace plánovaných publikačních výstupů.
V roce 2024 byly naplánovány dílčí kroky zpracování interaktivní specializované mapy identifikující znaky historické kulturní krajiny části Biosférické rezervace Dolní Morava a jejich ohrožení přírodními riziky, a to: a) Výběr modelových území pro podrobnou analýzu ohroženosti znaků historické kulturní krajiny v Biosférické rezervaci Dolní Morava a b) Identifikace znaků historické kulturní krajiny v modelových územích Biosférické rezervace Dolní Morava. Na základě podrobného studia archivních a kartografických podkladů, bibliografických a dalších informačních zdrojů a jejich srovnání s aktuálním stavem krajiny byly vymezeny historické krajinné struktury a identifikovány kompoziční jevy a prostorové vztahy v severovýchodní části Biosférické rezervace Dolní Morava (dnes Dolnomoravský biosférický region). Jedná se o území připravené k vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Soutok (území od k.ú. Lužice po k.ú. Lanžhot a území od k.ú. Přítluky po k.ú. Lanžhot). Pro mapování byl využit mapový klíč dle Metodiky tvorby standardizovaného záznamu krajinné památkové zóny (Kučová et al., 2014) tak, aby byla získaná data kompatibilní s již dříve zpracovanou mapou Kulturně-historických hodnot a kompozičních jevů Lednicko-valtického areálu (Salašová et al., 2013). Kromě identifikace znaků historické kulturní krajiny bylo provedeno hodnocení jejich stavu, kompletovány byly rešerše o vývoji území a pořizována dokumentace.
V roce 2025 budou práce na finalizaci interaktivní mapy pokračovat. Podrobně budou hodnocena přírodní rizika. S ohledem na práci v podrobnějším měřítku (1 : 1000) než v případě interaktivní mapy Jihomoravského kraje bude nezbytné adekvátně upravit metodický postup. Vrstva znaků historické kulturní krajiny bude sesazena s vrstvami přírodních rizik do podoby interaktivní mapy. Řešení tohoto kroku pokračuje i v následujícím roce.
Krok 2404K04: Zpracování 3D vizualizací předpokládaných změn HiKK v důsledku klimatických změn
Řešení tohoto kroku etapy bylo v letošním roce zahájeno a bude pokračovat i v roce 2025. V roce 2024 byly soustředěny potřebné podklady (archivní, kartografické, fotografické, audiovizuální, připraveny jsou digitální 3D modely terénu/povrchu vybrané části Dolnomoravského biosférického regionu). Následně bude provedena simulace předpokládaných změn krajiny do digitálního 3D modelu terénu. V případě rizika záplav budou získaná data srovnána s reálnými záplavami území dolního toku Moravy v září roku 2024. Podklady budou využity pro zpracování audiovizuálního výsledku.
Krok 2304K05: Zpracování a finalizace odborného scénáře (B) a audiovizuálního výsledku (Aodb)
Letošní řešení navázalo na práce z roku 2023, kdy byla zahájena příprava podkladů pro audiovizuální výsledek včetně odborného scénáře. Tvůrčí práce v roce 2024 spočívaly v pokračování sběru fotografické a audiovizuální dokumentace přírodních a kulturních hodnot zájmového území vymezeného hranicemi Dolnomoravského biosférického regionu. Kompletováno bylo mapování historické kulturní krajiny Jihomoravského kraje v oblastech postižených klimatickou změnou, které bylo ukončeno v polovině roku 2024; postupně je kompletováno hodnocení na území biosférického regionu. Informace obsažené v obou mapách budou základem pro odborný scénář. V roce 2024 byla zpracována osnova odborného a realizačního scénáře; průběžně jsou do něj doplňovány výsledky odborné rešerše (typy a znaky historické kulturní krajiny modelového území, klimatické scénáře a jejich projev v krajině), datové analýzy (vyhodnocení rizik sucha a záplav na historickou kulturní krajinu) a terénního průzkumu.
Současně probíhá sběr obrazových záznamů v modelových územích. V roce 2024 byly průběžně pořizovány audiovizuální záznamy zejména prostřednictvím dálkově řízených bezpilotních prostředků. Průběžně jsou dokumentovány projevy změny klimatu v krajině modelového území. V roce 2024 se jednalo zejména o rozsáhlé záplavy v oblasti dolního Pomoraví a Podyjí. Řešení tohoto kroku pokračuje i v následujícím roce.
Rok 2023 je úvodním rokem řešení projektu. V souladu se smlouvou bylo zahájeno řešení ve čtyřech etapách projektu, pátá etapa bude zahájena v roce 2026. Institucionálním garantem výzkumu první a druhé etapy je ČVUT, třetí etapy VÚKOZ a čtvrté etapy MENDELU. Výzkumné práce se odvíjí od postupného naplňování níže uvedených kroků vycházejících z plánu výzkumných aktivit pro rok 2023. Všechny níže uvedené kroky byly v roce 2023 rozpracovány a jejich dokončení je předpokládáno v následujících letech.
Etapa I.
Vymezezení strukturálně výrazných cenných typů historické kulturní krajiny
Plán výzkumných aktivit pro rok 2023 vztahující se k etapě I.:
shromáždění výchozích podkladů pro řešení první etapy; heuristika podkladů k historickým kulturním krajinám, zejména strukturálně výrazným (archeologie, archivní podklady, mapy, plány, obrazová dokumentace); stanovení typů HIKK, pro které bude provedeno vymezení na území ČR z hlediska památkového zájmu; zahájení terénních (včetně leteckých) průzkumů a rozborů vybraných typů HIKK na území ČR.
Řešení kroků vztahujících se k etapě I.:
Krok 2301K01: Stanovení relevantních strukturálně výrazných cenných typů HIKK
V roce 2023 byla zahájena analýza národní Typologie historické kulturní krajiny ČR, která zkoumá typy historických kulturních krajin (HIKK) z hlediska charakteru a výraznosti jejích krajinných struktur, jakým způsobem se projevují v obrazu krajiny a mají památkový potenciál. Zároveň byla zahájena analýza dostupných materiálů pro identifikaci znaků těchto typů HIKK na území celé ČR. Na základě těchto dvou analýz bude proveden výběr těch typů krajin, které jsou strukturálně výrazné v krajině, jsou vymezitelné na úrovni státu na základě dostupných (zejména mapových a leteckých) dat a představují hodnoty, které mají potenciál památkové ochrany. Z analýzy dosud byly vyloučeny skupiny krajin asociativních a reliktních, které nemají výrazné krajinné struktury vnímatelné v krajině. Dosavadní analýzy stanovily 5 typů historických kulturních krajin, které se výrazně projevují v krajině (viniční, chmelařská, rybniční, strukturálně výrazných plužin, obecná) a jsou vymezitelné na celém území ČR. Analýza pokračuje i v následujícím roce.
Krok 2301K02: Vymezení strukturálně výrazných cenných typů historické kulturní krajiny
V rámci tohoto kroku byly v roce 2023 analyzovány vybrané části území ČR z hlediska ověření možnosti vymezení vybraných typů HIKK z aktivity 2301A01. Zkoumána byla např. rybniční krajina Blatensko, kde byl zpracovatelským týmem zkoumán způsob vymezení (vedení hranic). Jedná se o pracovní vzorek z důvodu potřeby ověření možnosti vymezení určitých typů HIKK. Součástí aktivity v roce 2023 byla i pracovní jednání nad způsobem vymezení vybraných typů HIKK pro stanovení způsobu vymezení HIKK (vedení hranic). Ke stanovení způsobu vymezení sloužila certifikovaná Metodika identifikace a klasifikace území s krajinnými hodnotami (Kuča et al, 2022). Byl zahájen sběr a heuristika podkladů a pramenů pro vymezení vybraných HIKK, s ohledem na potřeby řešení byl realizován letošní letecký průzkum v rámci druhé etapy. Řešení pokračuje i v následujícím roce.
Etapa II.
Ohrožení HiKK spojené se zvyšováním antropogenního tlaku na krajinu a návrh na eliminaci a kompenzaci negativních projevů
Plán výzkumných aktivit pro rok 2023 vztahující se k etapě II.:
shromáždění výchozích podkladů pro řešení druhé etapy; základní heuristika podkladů.
Řešení kroků vztahujících se k etapě II.:
Krok 2302K01: Výběr modelových území a analýza vybraných území z hlediska znaků typů HIKK
V roce 2023 byla zahájena analýza indikátorů pro výběr modelových území pro vypracování 2. etapy a jsou rozpracovány způsoby analýzy vybraných území z hlediska míry ohroženosti hodnot antropogenní činností. Vzhledem k aktuálnímu stavu rozpracovanosti 1. etapy, na kterou se tato aktivita úzce váže, nebyly prozatím zahájeny analýzy konkrétních modelových území. Řešení bude pokračovat v následujících letech.
Krok 2302K02: Definování zkoumaných rizik a ohrožení cenných HiKK antropogenní činností a možností eliminace negativních vlivů
V roce 2023 byla zahájena heuristika relevantních dostupných materiálů, zejména nástrojů územního plánování, pro identifikaci druhů antropogenních činností, které jsou potenciálním ohrožením hodnot strukturálně výrazných typů HIKK. Součástí analýzy je i identifikace potenciálních hrozeb z hlediska narušení hodnot území HIKK. Byla zahájena analýza relevantních materiálů pro identifikaci antropogenních činností, bylo provedeno letecké snímkování vybraných území zaměřených na hrozby vlivem antropogenní činnosti. Výzkum bude pokračovat v následujících letech.
Etapa III.
Ohrožení HiKK spojené s vylidňováním krajiny, změnami dobových forem jejího využívání a nedostatečným povědomím o jejích hodnotách a návrh na eliminaci a kompenzaci negativních vlivů
Plán výzkumných aktivit pro rok 2023 vztahující se k etapě III.:
shromáždění výchozích podkladů pro řešení třetí etapy; heuristika podkladů k historickému vývoji krajiny a jeho společenskému a hospodářskému kontextu (archeologie, archivní podklady, mapy, plány, obrazová dokumentace); digitalizace a vektorizace starých map; identifikace stakeholderů a nástrojů participace; základní rekognoskace modelového území.
Řešení kroků vztahujících se k etapě III.:
Krok 2303K01: Shromáždění a zhodnocení aktuální dokumentace a podkladů k historickému vývoji krajiny pro řešení 3. etapy
V roce 2023 bylo zahájeno shromažďování a hodnocení podkladů, které budou sloužit pro vyhodnocení historického vývoje krajiny modelového území a identifikaci jejích kulturně-historických hodnot. Jelikož je modelová území poměrně rozsáhlé, byly nejdříve shromážděny a zhodnoceny údaje z centrálních databází, srovnávacích starých map a dalších dokumentů, které jsou celorepublikového nebo regionálního rozsahu. Pokud jde o staré mapy, excerpovány byly mapy vojenských mapování (1., 2. a 3. vojenské mapování), Müllerova mapa Čech, staré letecké snímky z 50. let 20. stol. Z individuálních starých map byla podrobně studována mapa rybníků na valdštejnských panstvích z počátku 19. stol., která kromě rybníků zachycuje i další krajinné struktury. Z aktuálních mapových podkladů byl prověřen zejména ZABAGED a jevy, které mohou být znaky a nositeli kulturně-historických hodnot. Dále byly prostudovány základní mapy, zejména je pracováno ze ZM 10, a to i pro přípravu dalších výstupů projektu, a turistické mapy.
Pro stanovení rozsahu jednotlivých valdštejnských panství (Mnichovo Hradiště, Bělá pod Bezdězem, Doksy) byly excerpovány údaje o obcích v těchto panstvích podle starých topografií. Základem bylo dílo F. Palackého (1848), doplněno topografiemi J. Sommera a J. Schallera. Hranice obcí v 19. století byly ověřovány podle hranic obcí ve stabilním katastru. Ke všem obcím v modelovém území byly zjištěny údaje o vývoji počtu obyvatel a domů založené na sčítáních lidu, domů a bytů od roku 1869 do roku 2011 dle Historického lexikonu obcí. V území proběhlo zhodnocení vývoje využití území podle databáze LUCC, nicméně toto hodnocení má pouze omezenou vypovídací hodnotu kvůli tomu, že v modelovém území došlo v minulosti k zásadním změnám katastrálních hranic. Prověřena byla data z centrálních registrů Národního památkového ústavu (památkové rezervace a zóny, kulturní a národní kulturní památky) a z registrů Agentury ochrany přírody a krajiny (do modelového území zasahují dvě CHKO – Kokořínsko a Máchův kraj na západě a Český ráj na východě, maloplošných ZCHÚ je v území s výjimkou území v CHKO poměrně málo).
Je shromažďována literatura, která se věnuje modelovému území nebo konkrétním lokalitám a areálům v jeho rámci. U individuálních archivních pramenů byl proveden zatím jejich základní přehled podle inventářů. Na vybraných lokalitách (obory Valdštejnsko a Klokočka) byl podrobně studován terén na základě dat z leteckého laserového scannování s cílem zachytit archeologizované pozůstatky oborních struktur. Řešení pokračuje i v následujícím roce.
Krok 2303K02: Digitalizace a vektorizace starých map
Na základě shromážděných starých map byly v rámci modelového území zahrnujícího bývalá valdštejnská panství Mnichovo Hradiště, Bělá pod Bezdězem, a Doksy sesazeny a opatřeny hranicí modelového území vybrané klady potřebné pro studium kulturně-historických hodnot a jevů, terénní výzkum a přípravu dílčích výstupů projektu. Kromě starých map vojenských mapování (1., 2. a 3. vojenské mapování) jsou v současnosti prověřovány dostupnost a možnosti využití pruské mapy části Saska a severních Čech v době války o bavorské dědictví z roku 1778. Řešení pokračuje i v následujícím roce.
Krok 2303K03: Terénní průzkum, identifikace a dokumentace hodnot HiKK a vytvoření interaktivní specializované mapy s odborným obsahem
Jedním z řady kroků vedoucích k vytvoření interaktivní specializované mapy s odborným obsahem jsou i poznatky z terénního průzkumu, v rámci kterého je prováděna identifikace a dokumentace hodnot HiKK. V roce 2023 se terénní průzkum zaměřil na základní rekognoskaci celého modelového území v rozsahu bývalých valdštejnská panství Mnichovo Hradiště, Bělá pod Bezdězem, a Doksy vč. dílčích přesahů do okolní krajiny. V rámci terénního průzkumu byla prováděna fotodokumentace a sběr relevantních informací o kulturně-historických hodnotách modelového území. Mimo jiného se podařilo uskutečnit i terénní šetření na území bývalé obory Valdštejnsko, a to za účasti místních znalců. Na základě vyžádaného povolení proběhl i základní průzkum ve veřejnosti nepřístupné a stále funkční oboře Klokočka. Průzkum zahrnul i návštěvy vybraných památkových objektů a paměťových institucí. Výsledky šetření jsou průběžně zpracovávány a ukládány pro další využití. Průzkumné práce budou pokračovat i v dalších letech.
Krok 2303K04: Formulování vize ochrany a péče o HiKK ve spolupráci se stakeholdery
V letošním roce byla zpracována literární rešerše participace stakeholderů k tématu vnímání historické kulturní krajiny a participativních nástrojů. Byl připraven pracovní plán participace. Na základě předběžných jednání se zástupci samospráv ohledně možností zapojení místních stakeholderů bylo definováno podrobněji řešené území Mnichovohradišťska, kde proběhne vlastní participativní šetření. První fáze participace se soustředí na získání informací o tom, jaké hodnoty historické kulturní krajiny místní aktéři vnímají a jak vnímají jejich ohrožení dané ztrátou paměti krajiny, tj. zapomínáním, opouštěním, necitlivým současným využitím. Jako vhodný nástroj sběru dat byly vybrány webové interaktivní participativní mapy. Za účelem jejich přípravy byla navázána spolupráce s doc. Pánkem (ÚPOL). Byla připravena pracovní struktura interaktivních participativních map. Práce budou pokračovat i v dalších letech.
Etapa IV.
Ohrožení HiKK spojené se změnou globálních přírodních sil a návrh na eliminaci a kompenzaci negativních vlivů
Plán výzkumných aktivit pro rok 2023 vztahující se k etapě IV.:
analýza a komparace historických a současných kartografických podkladů a ortofotomap modelových území jako podklad pro identifikaci historické kulturní krajiny Jihomoravského kraje; analýza dostupných dat o předpokládaných dopadech klimatické změny na území Jihomoravského kraje; doplňující terénní průzkum, pořízení specializované fotodokumentace.
Řešení kroků vztahujících se k etapě IV.:
Krok 2304K01: Shromáždění a zhodnocení aktuální dokumentace a podkladů k historickému vývoji krajiny pro řešení 4. etapy
V roce 2023 byla na základě shromážděných podkladů rozpracována analýza a komparace historických a současných kartografických podkladů a ortofotomap modelových území jako podklad pro identifikaci historické kulturní krajiny Jihomoravského kraje. Řešení probíhalo v několika dílčích krocích: 1) Na základě studia historických map a dalších obrazových pramenů, literatury, dostupných databázových systémů a studia současných map a leteckých snímků Jihomoravského kraje (dále JMK) byla nejdříve pro každý typ historické kulturní krajiny vytipována území s potenciálem pro zařazení do celků historické kulturní krajiny (viz metodika Ehrlich, M. et al. Typologie historické kulturní krajiny ČR); 2) následně byla tato území podrobena bližšímu zkoumání (srovnání historických podkladů s aktuálním stavem území dle kartografických podkladů, ortofotomap, doplněno terénním a archivním průzkumem s cílem verifikovat dochovalost a význam historických krajinných struktur a znaků na vytipovaných územích tak, aby naplňovaly požadavky metodiky Kuča, K. et al. Metodika identifikace a klasifikace území s krajinnými hodnotami); 3) byl proveden užší výběr historických kulturních krajin na území JMK. V současnosti je precizováno vymezování celků historické kulturní krajiny v měřítku 1 : 10000. Některé typy HiKK jsou ještě ve fáze prověřování.
Dále byla provedena analýza dostupných dat o předpokládaných dopadech klimatické změny na území Jihomoravského kraje. Analyzována byla škála ohrožujících jevů, souvisejících s globální klimatickou změnou. Jako první analytické podklady byly shromážděny údaje o ohrožení historické kulturní krajiny povodněmi. Podkladem k prostorovému vyjádření v rámci Jihomoravského kraje je „Plán dílčího povodí Dyje“ jako součást „Národního plánu povodí Dunaje“. Součástí DPP Dyje je kap. V „Ochrana před povodněmi a vodní režim krajiny“ spolu s grafickou částí, shrnující dokumentaci oblastí s významným povodňovým rizikem (v měř. 1:10 000). Z takto zdokumentovaných oblastí jsou vybírány segmenty s dochovanou historickou kulturní krajinou. Dalším typem ohrožení v rámci očekávaných klimatických změn jsou vznikající oblasti sucha. Územně analytické podklady v části B (podklady kraje) sledují jev 34a „Regionalizace území dle míry ohrožení suchem“. Obsah této částí ÚAP je konzultován s autorem regionalizace prof. Ing. Zdeňkem. Žaludem, PhD., který poskytuje údaje za jednotlivá katastrální území podle vlhkosti půdy odvozené z vodní bilance povodí IV. řádu. Jiným typem vektorového podkladu o přírodní náchylnosti k vysychání je grafické vyjádření hranic kontrastních biochor suchých oblastí. Tato mapa nad podkladem ZM50 je zpracována a připojena k mapě dosud zachovalých segmentů historické kulturní krajiny. Další jevy přírodních globálních hrozeb, jakými jsou např. tornáda nebo pozdní mrazy budou považovány za doprovodné jevy a kartograficky nebudou kvůli nahodilosti výskytu zpracovávány. Na základě doplňujícího terénního průzkumu a pořízení specializované fotodokumentace byl založen digitální archiv sdílený všemi řešiteli pracoviště. Řešení bude pokračovat i v dalším roce.
Krok 2304K05: Zpracování a finalizace odborného scénáře (B) a audiovizuálního výsledku (Aodb)
V roce 2023 byla zahájena příprava podkladů pro audiovizuální výsledek včetně odborného scénáře. Tvůrčí práce v prvním roce spočívaly v dokumentaci přírodních a kulturních hodnot zájmového území vymezeného hranicemi Biosférické rezervace Dolní Morava. Podkladem pro odborný scénář budou i výsledky mapování historické kulturní krajiny Jihomoravského kraje v oblastech postižených klimatickou změnou, které by mělo být ukončeno v polovině roku 2024. Současně probíhá sběr obrazových záznamů v modelových územích. Vzhledem k tomu, že požadovaná filmová technika začala být kvůli systémovým komplikacím pořizována postupně až od poloviny září 2023, byly první fáze realizovány z vlastních technických zdrojů řešitelů projektu, tj. zejména se jedná o použití dálkově řízených bezpilotních prostředků schopných pořizovat profesionální foto/ video obsah.
Pořizování těchto obrazových informací je vzhledem k předpokládanému scénáři filmu zcela klíčové, neboť musí zachytit esenciální kvality historické kulturní krajiny v řešeném území v jejím epickém, tj. vypravěčsky silném obraze, který má potenciál oslovit široké masy publika. Tímto potenciálem jsou myšleny filmové záběry (standardní detailní i celkové, velký celek z ptačí perspektivy – dron, pohyblivý časosběr – timelapse) obsahující prvky náladového osvětlení.
Průběžně jsou dokumentovány realizace adaptačních opatření na zmírňování vlivu klimatických změn v katastrech obcí v řešeném území, případně vizuální jevy spojené s výskytem specifických meteorologických jevů, např. výskytem sněhu, které dokáží v krajině vyrýsovat jevy běžně ve vegetačním období nepozorovatelné, např. anomálie zemského povrchu, z nichž je možno usuzovat na historické využívání krajiny, které byly časem, zejména v období kolektivního zemědělství, setřeny. Tato část pořizování „epických“ záběrů bude pokračovat na jaře 2024, kdy se dá předpokládat naplnění tohoto intermezza filmu ze 70 %; zbytek záběrů bude pružně pořizován až s návazností na další vývoj projektu (zejména finalizaci speciálních map evidujících historickou kulturní krajiny ohroženou přírodními jevy).